“Zatímco většina pražských trampských kamarádů jezdila na Brdy, tak já měl moc rád Kokořínsko. Jezdili jsme tam s partou do skalních kempů a nedaleko hradu Houska se rokle otevírá do rozsáhlých luk. Chlad, rosa a pavučiny zde vždy vytvářely kouzelné scenérie. S ohněm jsme končili k ránu a nízká mlha vytvořila ten den ještě magičtější scenérie než kdykoli předtím. A tam při ranní procházce mě napadla Louka stříbrných pavučin. Doladil jsem ji v Oknech na nádraží. Zatímco ostatní hráli na kytary, tak já se schoval za budovou, protože mě rušili, a dopsal ji celou.” Takhle na vznik písničky vzpomíná autor textu Jakub Moravec. A poslal nám ke svým vzpomínkám dvě krásné stylové fotky.

Písničku si můžete poslechnout v sekci Audio/video.